Samaw Marasaw

MARA REIH: Pronoun "a" (he, him, she, her, it) hmâzie


Biesâ hmia liata "a" eima sopa he, "a" he pronoun (mohchho vyuhpa) ta hmâ tita cha biesâ nahta pazao lei awpa châ ta, "a" ta a thaopa mohchho (noun) lia deita ta pazao awpa a châ. Alôh (salt), alô (stone) zy he mohchho (noun) châ ei ta, pazao awpa ama châ. Verbal noun (verb noun lâta a lie hapa) zy liata chhao pazao awpa a châ. Verbal noun kha pronoun nahta hmâ khoh tita deikua pazao awpa châ khao heih vei. Verb zy, adjective zy, adverb nata ahropa parts of speech nahta pronoun hmâ pakao tita pazao tlâ lei awpa a châ. Pakhonazy:

1. A pachyu teh (pazao lei awpa). Apachyuna (verbal noun châ ta pazao awpa)

2. Â palai ngaita (pazao lei awpa). Apalaina (verbal nound châ ta pazao awpa)

3. Bie a reih (pazao lei awpa).

Ngiana awpa pha chaipa cha, verb nata adjective zy hmâ awpa daihti liata, verb kha pakha hlâta hluh via (plural) châta hmâ awpa a châ tita, pronoun "ama", "nama" etc zy hmâ tita, "a" pazao thai lei awpa liata cha, verb pakha (singular) châta hmâ ti chhaota pazao lei awpa a châ.

4. Ama sie aw (plural). A sie aw (singular). Pazao awpa châ tlâ vei.

5. Amâ duah (plural). Â duah (singular). Pazao awpa châ vei.

6. Amâ ngia ngaita (plural). Â ngia ngaita (singular). Pazao awpa châ vei.

7. Mara reih ta châbu a rohpazy (those who write books in Mara language): "a" nata "rohpazy" he pazao lei awpa.

8. Lôbô liata châ ârohpa na hmô ma? (Did you see what is written on the memorial stone?): "â" nahta "rohpa" pazao awpa.

9. A khitlyna a patlâ kaw. "A" nata verbal noun "khitlyna" pazao lei awpa.

10. A Mara reih rozie a thlâzi ta, rei a nao kaw: Bietlâh chhaih (phrase) sâkhana liata "A" nata "Mara reih" zy he pazao lei awpa châ ta, bietlâh chhaih sânona liata "a" nata "nao" zy he pazao lei awpa a châ hra.

11. Zisu Krista cha Abeipa a châ. "a châ" tahpa liata "a" nata "châ" he pazao lei awpa.

- Rev Dr Laiu Fachhai

No comments