Article : India Phusâ sôhna tlapahnaina chhâpa - By Kenneth Syhly
India phusâ (Rupee) tlapahnaina chhâpa thokha â ki cho lei kawpa ta vaw pachâpahmaoh tua ei suh u.
Atakô liata India phusâ sôhna a tlapahnaina (Vis US dollar) á tyh hai. BRICS countries hry liata Russia pazipa ta eima phusá sôhna tlapahnai chaipa eima châ.
Atakô January tawhta September taihta eima phusâ sôhna he 12% tlai ta a tla haw. Atahmâ he US $ 1 = Rs 70 – 73 likah liata a y hai.
Phusâ (Currency ) sôhna he kao 2 ta tlapahnai tyh ta -
*Devaluation* : Râh chhôh liata phusâ sôhna (value) ualua ta, râh khôtho lâ liata a value a tlapahnai.
He he cha râh ta a sôhdaohna _export_ market liata _advantage_ ama hnei khohpa vâta a châ. Phusâ hneituhpa rãh ta a phusâ sôhna a pahnai raruah tyh (eg : China)
*Depreciation* : He hawhpa vâta phusâ tlapahnaipa deikua he cha khizaw sôhdaohna ziza market force (Demand and Supply of Currency) vâta avaw ypa a chã. He Depreciation he atahmâ ta India ta rairuna eimâ tyh haipa cha a châ.
*Phusâ a tlapahnaina (Depreciation) chhâpa thokhazy* :
1. Tikâtheipa (Crude petroleum) mâ â kaw sâh lymâpa vâta : India râh ta tikâtheipa eima peimawhpa 80% he râh hro lâ tawhta lapangiapa a châ. Zâkô lâ hlâta atakô ta tikâtheipa eima peimawhna he a lie daihmâ ta a kaw pôh ( 190,000 barrels per day).
Atahmâ ta Crude Oil mâ â sâhpa he phusâ sôhna pahnaisatuh chaipa sâkha a châ.
Atakô Financial year liata tikâtheipa lapangia n'awpa châta eima kaw peimawh awpa cha US $ 109 billions hawhta reipatipa châ ta. Tikâtheipa chalei n'awpa ta US Dollar eima peimawh hluh via lymâpa vâta India phusâ sôhna a tla via lymâ.
2. Trade war : US nata China hleikhôta European country zy sôhdaohna kyh liata amâ iekhyhna vâta hmo mâ ru via lymâ ta. India râh he cha râh hropa tawhta lapangiapa (Import) eima pazai viapa vâta Dollar peimawhna â sâh via lymâ ta, India phusâ sôhna a tlapahnai hra.
3. Trade deficit : Eima import he export hlâta a hluh via. Chavâta, eima import bill pie n'awpa ta India ta Dollar peimawh hluh via lymâ ta, India phusâ a tlapahnai lymâ hra. Atahmâ nota eima trade deficit he $157 billions tlai a tloh ha bâ.
4. Out flow of Foreign currency: Khizaw lia phusâ râh tota sôhpaliena liata amâ pyhpa cha US Dollar he a châ. Râh hropa lâ tawhta phusâ vaw papôhsa/sôhdaohpanah (Foreign Investors) ta atakô he Indian market vâro ta puasai ei ta. He he achhâpa sâkha cha US Federal Reserve ta Interest rate pasâh ta, India râhh lia hlâta râh hro lâ athôh via ta, ama phusâ ama papôhsa thei viapa vâta a châ.
Atahmâno he India râh tawhta kô 10 a sie hapa liata Foreign investor-nah ama pua hluh chai na kô a châ. Henhzy ta ama sôh papôhsana equity shares etc ama zuah na ta, Dollar ta phusâ he puakhei tyh ei ta, India râh dollar ta a puasai hluh na ta India phusâ a tlapahnai tyh.
5. Political Instability: Survey hluhpi liata â lâna dâh ta, atahmá ta NDA sawhkhâ he tlapahnai via lymâpa hawhta â lã ta.
Investors hluhpi châta cha Sawhkhâ hropa vaw pih sa la, ama sôh daohna zy liata hria thei awpa dâh thiehpa (eg: dâh pha leipa) zy taopa a châ aw tahpa chipa ta, India râh market tawhta ama sôh (dollar) zy athata ama lapapua chhielie ha. He he India phusâ sôhna pahnaisatuhpa sâkha a châ hra.
No comments